RECENZE: Podivuhodná dobrodružství ve skladu kostýmů

Francouzský soubor Bêtes de foire přijel na Letní Letnou po sedmi letech, jejich nová burleska Décrochez-moi je variací na někdejší inscenaci Petit théâtre de geste a rovněž se odehrává v prostoru připomínajícím divadelní sklad kostýmů, nebo chcete-li zchátralé vetešnictví. Je to milé staromódní, komorní a nápadité, sice ne tak překvapivé a jiné jako při prvním setkání, ale ještě pořád lze z této poetiky vykutat něco nového.

Klaunská dvojice Elsa De Witte a Laurent Cabrol  umí stvořit nostalgickou atmosféru a účinně ji rozvíjet ve sledu situací, které vyhlížejí jako oživování dávno zasutých vzpomínek. V maličkém šapitó zprvu visí všechno s čím se bude hrát: míčky, dvojhlavá maska, klobouky, desítky kabátů a sak z druhé ruky, do nichž se oba aktéři postupně oblékají až se téměř nemohou hnout. Je to komické, ale zároveň vzniká dojem jakoby si s kabáty předávali něco z jejich někdejších nositelů. Nakonec to celé vyústí ve svižnou svlékací a oblékací klauniádu. Pak přijdou divy s klobouky, Laurent s nimi svižně žongluje, pak se strefuje na háčky, s nimiž lze vymýšlet neuvěřitelné gagy. Po kloboucích spadnou z nebe míčky a to je mistrovské číslo, Laurent je háže na stůl uprostřed manéže, míče se v rychlém sledu odrážejí a on je chytá, pak svou jedinečnou ekvilibristiku opakuje, ovšem míčky nechá v divokém bubnujícím rytmu odrážet od spodní desky stolu, jakoby se ty bílé koule transformovaly ve zvláštní bicí soupravu.

Elsa De Witte a Laurent Cabrol. Foto Letní Letná

Bizarní a fantaskní situace připomínají Grand Guignol i burlesku dohromady, v manéži párkrát proběhne malí psík, chundelatou kouli z minulého projektu vystřídal hladkosrstý teriér. Elsa se přišátrá jako stará žena s obrovitým nákladem starých hadrů na hrbu, maska stařeny, kterou má na břiše se komicky krčí, Laurent klape dřeváky… Výborná je i živá hudba, tu obstarává duo Bastien Pelenc a Thomas Barrière, jejich muzikantské kreace jsou jedinečné, jsou to zase dokonale vymyšlené gagy, třeba když jeden z nich přichází s tahacími harmonikami – jednu má na hlavě, druhou mezi nohami a ještě dvě v rukou, pohyb s tím vším si nezadá s akrobatickým výkonem, ale on hraje! Zvuky a hudba jsou vyluzovány na leccos, hraje se smyčcem na kytaru nebo snad na pilu a přitom je to pořad hudba.

Akrobaticko-hudební kreace. Foto Letní Letná

Vyvrcholení je hodně zvláštní, melancholické a nejprve členové souboru obestaví kruhovou manéž panely se zrcadly, které odrážejí publikum. Jeviště se točí stále rychleji a rychleji, zrcadla se rychle míjejí a pootáčejí se tak aby bylo vidět dovnitř kruhu, kde stojí Elsa s Laurentem, ona ve třpytivé robě jakoby stále rostla a její šaty vyzařují téměř kosmické odlesky. Jakoby se oba ve víření spojily v jedinou bytost, která v tomto prostoru žije a získává z něj energii. Je to jednoduchá a působivá metafora, hold lásce k cirkusu ale lidské kreativitě vůbec, která člověka povznáší

Décrochez -moi. Autoři, scénografie, rekvizity, kostýmy: Laurent Cabrol, Elsa De Witte, Simon Rosant, Solenne Capmas, Luna Berardino, Steffie Bayer, Lucasem Lefêvre, hudba: Thomas Barrière a Bastien Pelenc. Bêtes de foire – Letní Letná 24. - 31.8, vyjma 27. 8.