RECENZE: Ulice je náš hood (II.)

Letošní ročník festivalu Za dveřmi sice přivezl do našich luhů a hájů bujarou zahraniční úrodu, jak jste se mohli přesvědčit v předchozí části reflexe, avšak neopomněl, že i v našich končinách se skrývá výrazná pouliční stopa. Česká linie 17. ročníku rozhodně měla čím zaujmout

Neodmyslitelnou součástí festivalu je komediální evergreen Bratři v tricku, kteří na letošní ročník přivezli nejen stálici optimistického Prasečího cirkusu, ale především svou novinku Mořští pánové. Jednoduchou eko-premisu o škodlivosti plastů obohatily osobnosti Adama Jarchovského a Václava Jelínka, kteří si tentokrát po vzoru mořských panen zábavně pohrávali s vlastní teatrální svůdností. Ta v kontextu performance zdařile ozvláštňovala jednotlivá choreografická a žonglérská čísla, jichž je tentokrát v díle poskrovnu. Premiérová inscenace sice měla drobné dramaturgické vlnky, které by si zasloužily uhladit, ale k zábavnému upevnění ekologické vnímavosti (nejen) mladšího publika bohatě stačila.

Známou tvář představuje na festivalu i Eva Stará, česká performerka, jejíž působení se v rámci předchozích ročníků pojí se souborem Holektiv. Ten tentokrát na festival nezavítal, místo toho dostalo publikum možnost zhlédnout zcela unikátní počin – sólo performanci MASS.K, druhý díl trilogie ohledávající témata současných fenoménů spojených se vztahem k sobě sama. MASS.K svéráznými divadelními prostředky zkoumá niterná témata vnímání a přijímání sebe sama a vlastního těla. Za doprovodu undergroundového poetického komentáře kombinuje linku intimity s vlastní tělesností. Syrovými a sebevědomě nekompromisními pohyby po scéně sdílí s publikem své tělo nejen jako hmotu, ale především jako nedílnou součást naší identity. Konfrontuje komfortní zónu publika a vyzývá je k tomu nechat se unést radostí z vlastního těla, ať už je v našich očích jakkoliv (ne)dokonalé. Jedno tělo se následně organicky přelije v masu a otěže převezme vynikající DJ Mašout, který promění intimitu ve všeobecné veselí. V záplavě rave hudby a barevných světel se prostor festivalu proměňuje v nespoutanou, nádhernou ódu na poezii života.

Po loňském úspěchu na festival znovu zavítala česká performerka Eliška Brtnická, která ve svém díle Komín odkrývá skrytý půvab těchto urbanistických kuriozit. Tři performerky zdolají vrchol komína v Holportu, který pod jejich dotekem ožije. S lehkostí popírající gravitační zákony následuje série meditativních choreografických a akrobatických čísel oživující jinak nehybnou městskou velkolepost. Během sledování performance publiku do uší zaznívají útržky z rozhovorů objasňující, v čem tkví opomíjená krása těchto gigantů a jejich postupné mizení. Jako každá stavba i komín totiž představuje otisk minulosti, který díky Brtnické alespoň pro hrstku z nás bude udržován v kolektivní paměti ještě o chviličku déle.

Na vlnu festivalových stálic navázali i ohňoví velmistři Blackout Paradox, kteří se v inscenaci Stvoření zábavnou formou věnovali mýtickému vzniku světa v příběhu o bohyni Eurynomé a hadu Ofiónovi. Inscenace pracuje s originálním konceptem, v němž obecenstvo (představující zemřelé duše) přeplavuje osobitý převozník Cháron (Matěj Kohout) na druhý břeh. K ukrácení plavby posloucháme výše zmíněný příběh, kterým soubor poutavě odkazuje na rituální kořeny původu divadla. S narativním humorem pak performeři přirozeně prolínají vizuálně opojné choreografie, v nichž prezentují své schopnosti s chůdami či ohňovými i LED tyčemi a obručemi. Intenzivní wow-efekt je nevyhnutelný, avšak jednotlivé performativní složky neslouží pouze k ohromování, nýbrž organicky splývají jako ilustrující složka příběhu. Škoda jen, že na věčnost se pluje pouze jednou.

Důkazem toho, že festival rozšiřuje své kruhy i o současnou mladou uměleckou scénu, jsou Pavlína Podzimková a Tomáš Brt, oslnivá akrobatická dvojice, která do prostor Holešovické tržnice vtrhla jako uragán a svou performance Tyč on the beach si odnesli veškerý obdiv publika. Jejich hravá hříčka staví na premise vzpomínání na láskyplné letní zážitky, které doprovází humorným komentářem a zpěvem. Uchvacují však především originálně vymyšlenými a náročnými akrobatickými čísly, která prezentují s lehkostí a jiskřivou vzájemností, čímž proměňují svou performanci na hřejivou vzpomínku, po níž by toužil snad každý.

Chodíte-li na festival v dlouhodobějším horizontu, pak víte, že jeho srdce bije i pro loutky, především pro soubor V.O.S.A. Theatre, jejichž portfolio unikátních loutek míří až…ke hvězdám. Letos tak publikum mohlo ohromeně povzdechnout nad novinkou nádherné konstrukce Saturnu, jehož prstence v jednom bodě utvořili decentní pódium. Zde dostal prostor zpěvák Jakub König, ale plný potenciál této kreativní scény využil až DJ Gadjo jr., jehož taneční rytmy rozvlnily kromě publika i samotné loutky. Po odpoledním průvodu do pražských ulic, který tradičně vytrhl (ne)místní ze zírání na nehybný Staroměstský orloj, nastoupila světelná karavana mořských tvorů, která proměnila Holešovickou tržnici v pozemský oceán. Na tomto „loutkobraní“ se však nepodílela pouze V.O.S.A. – již loni se k ní připojila i něžně ztvárněná zvířecí říše z dílny La Bulba, z níž publiku plály zraky především pro skvostného jelena. Letos mezi ně nově zavítala i jihlavská poetika divadla T.E.J.P., která učarovala nejen zvukovým doprovodem loutek, ale i jejich barevně masopustní vizualitou. Veřejnost tak znovu po roce mohla užasnout nad loutkářským umem, jehož historický lesk a slávu si nadále hýčkáme.

V rámci loutkového dne nesmělo chybět (nejen) dětmi milované Divadlo Drak s novinkou Čertova babička, kterou se inspirovali u bratří Grimmů. Faustovská pohádka o třech dřevěných vojáčcích unikajících peklu umně kombinovala pouťovou scénografii v barvách trikolóry s hravým hudebním doprovodem, čímž dala vyniknout zručným loutkovodičkám, mezi nimiž vynikala coby zábavně raráškovský Mefisto Johana Vavřínová. Sladkou tečkou festivalu se stalo umělecké hudebně-performativní těleso Střídmí klusáci v kulisách višní, jejichž těžko uchopitelný styl oblažil publikum notnou dávkou energie. Ve směsce multižánrové hudební linky se zábavně neotřelými texty a performativními prvky s úctou odzvonili konec.

Sedmnáctý ročník festivalu Za dveřmi prosvištěl jako písek mezi prsty – hladce, hřejivě a rychle. Přinesl spoustu unikátních a opojných zážitků, které znovu připomněly, jak rozmanitá zákoutí skrývá pouliční divadlo. Srovnáno s loňskými roky je už mu prostor Holešovické tržnice malinko těsnější, a tak už teď můžeme zvídavě vyhlížet, co přinese jeho první dospělácký rok.

Bratři v tricku: Prasečí cirkus. Režie: Tomsa Legierski, scénografie a rekvizity: Jarmila Enochová. Hrají: Adam Jarchovský a Václav Jelínek.

Bratři v tricku: Mořští pánové. Režijní supervize: Tomsa Legierski, scéna a kostýmy: Lucie Wildtová. Hrají: Adam Jarchovský a Václav Jelínek.

Eva Stará: MASS.K. Koncept, choreografie a interpretace: Eva Stará, režie a dramaturgie: Jindřiška Křivánková, hudba: Matouš Hekela, kostýmy: Oldřich Vojta, světlo a zvuk: Judita Mejstříková. Hrají: Eva Stará.

Eliška Brtnická: Komín. Koncept a režie: Eliška Brtnická, dramaturgie: Ondřej Holba, pohybová supervize: Eleonora Dall’Asta, zvuk: Stanislav Abrahám, kostýmy: Lucia Račková, technická spolupráce: Roman Džačár. Hrají: Stéphanie N'Duhirahe, Alžběta Tichá, Lenka Švolíková / Eliška Brtnická.

Blackout Paradox: Stvoření. Koncept a režie: Michaela Hradecká, choreografie: kolektiv, scénografie: Michael Bartizal, kostýmy: Jana Jurčová, lightdesign: Martin Špetlík. Hrají: Matěj Kohout, Sofie Pekaryk nebo Michaela Hradecká, Michael Bartizal, Timur Aidarbekov nebo Viktor Artner, Tereza Picková, Ondřej Dlohoš nebo Petr Novák.

Pavlína Podzimková a Tomáš Brt: Tyč on the beach. Režijní supervize: Ondřej Holba, hudba: Jakub Ruschka, pohybová spolupráce: Benjamin Kuitenbrouwer, výroba kostýmů: Simona Drábová, Radka Rybová. Hrají: Pavlína Podzimková a Tomáš Brt.

Divadlo DRAK: Čertova babička. Scénář: Marek Bečka a Barbora Kamenická Pokorná. Režie: Marek Bečka, scénografie: Radka Mizerová, hudba: Marek Doubrava, dramaturgie: Barbora Kamenická Pokorná, Tomáš Jarkovský. Hrají: Barbara Jarkovská Humel, Johana Vavřínová, Pavla Šefrnová Bútorová.