Recenze 25. 7. 2025

Hrdina Herkules na Otáčku

Jana Soprová

Jedním z největších taháků letní divadelní sezóny je Otáčivé hlediště v Českém Krumlově, a dá se říci, že nikdy nezklame. A to navzdory faktu, že diváci velmi často zmoknou (alespoň na premiérách to bývá pravidlem). Krásné prostředí parku, korunovaného budovou Belárie, nabízí inscenátorům bezpočet možností, jak toto místo oživit a udělat ho doslova kouzelným. Tak jako v případě nejnovější inscenace HERKULES.

Zatímco loňská premiéra adaptace románu Jane Austenové Pýcha a předsudek v režii Martiny Schlegelové potěšila dospělé diváky, tentokrát se Jihočeské divadlo soustředilo na ještě širší okruh diváků, a to rodinné publikum. A tak nejnovější premiéra na Otáčku HERKULES Malého divadla přitahuje do Krumlova diváky všech generací. I když odpolední představení bez magie večerního osvětlení by se mohla zdát handicapem, určitě je příjemné, že se rodiny, které často míří do Krumlova zdaleka, dostanou brzy domů. A kouzlo open-air prostoru je i za dne velké.

Dnešní doba touží po hrdinech, a právě Herkules se zdá jedním z vhodných kandidátů (navzdory tomu, že i jeho cesta je dlážděna krvavými příhodami). Jako levoboček boha Dia, zplozený s pozemskou ženou, stojí kdesi na pomezí lidského a božského, a je tedy vyřazen z kolektivu. Právě jeho hledání sebe sama a smyslu své existence na zemi, je nejdůležitějším tématem příběhu. Ten zpracoval do hudebně-dramatického tvaru, či chcete-li minimuzikálu, dramatik David Košťák (nyní umělecký šéf Malého divadla České Budějovice), a režie se ujal Petr Hašek (minulý šéf tohoto divadla) se svými spolupracovníky z Geisslers Hofcomoedianten (texty písní Helena Koblischková, hudba David Hlaváč, choreografie Kamila Mottlová, scénografie a loutky Ján Tereba, kostýmy a muppeti Jitka Nejedlá). V open-air prostředí je ovšem velmi důležitý také zvukový design Romana Hrona a speciální efekty Martina Furcha a, Davida Kubce. Tvůrčí tým svými kvalitami zakládá na dobrý start k úspěšné inscenaci, a jak se ukázalo, Malé divadlo má k dispozici připravený soubor herců, disponovaných po všech stránkách. Všichni s přehledem hrají, zpívají i tančí, a to i v značně obtížných povětrnostních podmínkách…A navíc mají aktivní podporu company Veselé chvíle, což jsou většinou absolventi alternativní katedry DAMU, kteří kromě zpěvu ovládají i další dovednosti (včetně hry s loutkou).

Košťák pojal Herkulův příběh jako iniciační cestu k dospělosti, na níž hrdina hledá nejen svého „utajeného“ otce, ale zároveň sám sebe. Postupně si osahává své možnosti a schopnosti, které mu mohou v životě pomoci, ale zároveň mají i hrozivou sílu nadpřirozena, s níž je potřeba se naučit zacházet. Při svém hledání ovšem Herakles naráží na nejrůznější překážky, ať už jsou to triky žárlivých Bohů (Hádes, Héra, Árés), ale mnohdy i nevyzpytatelní pozemšťané, kteří začnou Herkula vzývat, stavět mu chrámy, a tak nezkušeného mladíka vystaví nebezpečí největšímu, totiž nástrahám vlastního ega. Nicméně, Herkules se nakonec se všemi nástrahami vyrovná, zvítězí v mnohých zkouškách, a dojde k uvědomění si sebe sama a svého místa na zemi. Dovedně sestavený příběh, v němž je místo pro dojetí, humor i napětí, ovšem vyžaduje, aby byl divák alespoň částečně informován o spletitých antických vztazích mezi lidmi a Bohy, a také o konkrétních Heraklových skutcích. K tomu vytvořil tvůrčí tým výborně koncipovaný program, kde jsou k nalezení veškeré potřebné informace, a navíc je tu k dispozici pracovní list, v němž je možné si vyzkoušet své znalosti.

Jestliže jsem na začátku pochválila zkušený tvůrčí tým, herci a herečky nabízených možností výborně využívají, v prostoru zahrady a na přední straně Belárie (božský Olymp) se pohybují s přehledem, i jakousi radostnou energií. Příjemně rozpohybovaný příběh s chytlavými melodiemi Davida Hlaváče a vtipnými texty Heleny Koblischkové nabídne divákům nejedno efektní překvapení, ať už je to zbouráni Diova chrámu a hbitá výstavba chrámu Herkulova, vtipné stádo oveček, z něhož se jednu chvíli vynoří v převleku sama Héra, akrobatický výkon Herkula při návštěvě mořského Boha Poseidona, vizuálně velkolepý tanec sirén či obrovská loutka Nemejského lva, vedená několika herci (svou poetickou krásou by mohla okamžitě konkurovat legendárnímu britskému válečnému koni!).

Příběh rámuje příběh Orfea a Eurydiky (Martin Dobíšek, a Kateřina Pithartová Kozinová), kteří jsou zároveň jakýmisi průvodci příběhem, a svědky nejrůznějších Heraklových úletů, a diváky zavedou i do podsvětí… Herecky jde o inscenaci velmi vyrovnanou, pozornost ovšem logicky strhává Ondřej Běhan jako Herkules, který splňuje veškeré požadavky na hrdinský idol. Zvládá s přehledem veškeré pohybové aktivity, včetně akrobacie, tance i zpěvu.

Dobrým kumpánem je mu další outsider pohybující se na pomezí božského a pozemského, totiž kentaur Cheiron. Jiří Brnula mu vdechl temperament, vtip, ale i lehkou dávku moulovství a otravnosti někoho, v jehož společnosti se vždy necítíme nejlépe. V každém případě si ho diváci zamilují, protože přináší do příběhu velkou dávku humoru. Brnula svůj komický talent dokáže dobře prodat a nezastaví ho ani handicap, že po celou dobu jako závaží táhne své kentauří pozadí… Eliška Mesfin Boušková jako Herkulova matka Alkména zase vnáší do příběhu poetický tón, a zároveň nesnadný úděl matky, která svým utajeným kontaktem s nejvyšším Bohem zůstává rovněž na okraji společnosti. Božské společenství na hoře Olymp je doslova přehlídka nabubřelých eg, lehce připomínajících současné politiky (Zeus Petra Hubíka, Hera Dany Ibragimové, Árés Václava Hoskovce ad.), kteří si až příliš zvykli na svou nadřazenost a pohodlí, takže si ani nevšimli, že přestali být lidem užiteční...

Inscenace Herkula v Krumlově tedy má vše, co diváci od příjemné letní podívané očekávají. Jedinečnou atmosféru, a to za každého počasí, hravou energii, a správně namíchaný kotejl napětí, humortu i nostalgie. A zároveň je tu i důležitý inspirační moment, s nenásilným edukativním aspektem.

Malé divadlo České Budějovice (Otáčivé hlediště Český Krumlov) – David Košťák, Petr Hašek: Herkules. Režie Petr Hašek, asistentka režie Kamila Mottlová, Kateřina Štětková, scénář a dramaturgie David Košťák, texty písní Helena Koblischková, hudba David Hlaváč, choreografie Kamila Mottlová, scénografie a loutky Ján Tereba, kostýmy a muppeti Jitka Nejedlá, zvukový design Roman Hron, speciální efekty Martin Furch, David Kubec. Premiéra 12. července 2025 před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově.