RECENZE: Inscenovaný koncert plný nostalgie, vtipu a (ne)dotažených otázek

Brněnské Divadlo Husa na provázku uzavřelo letošní sezonu netradičním formátem – inscenovaným koncertem s názvem Držím ti miesto. Dramaturg a scénárista Jakub Molnár a režisérka Anna Davidová vytvořili devadesátiminutový hudební večírek, kterým vzdávají hold slovenské populární hudbě 80. a 90. let. A nejen to – pokoušejí se skrze nostalgii, vtip a rytmus obnovit někdejší československou vzájemnost. Přesto zůstává pocit, že tenhle žúr, i když v sále rozvlnil nejedny boky, mohl klást odvážnější otázky o tom, kde se jako Češi a Slováci dnes pospolu vlastně nacházíme.

Inscenace sestává z výběru hitů zásadních jmen slovenské popkultury: Karol Duchoň, Miro Žbirka, Marika Gombitová, Dežo Ursíny, Peter Nagy, Elán, Tublatanka... To všechno jsou jména, která rezonují nejen mezi pamětníky chmelových brigád a socialistických či federálních gymnaziálních večírků. Titulní píseň od skupiny Team určuje tón celé inscenace: výstižnou kombinaci melancholie a odlehčené zábavy. A je opravdu zajímavé vidět, jak v kotli pod pódiem tuto muziku bere nejmladší generace.

Žánr inscenovaného koncertu zde znamená mnohem víc než pouhé přehrávání písní. Režisérka Davidová šťavnatě kombinuje koncertní atmosféru s divadelní hravostí – výsledkem je podívaná, kde se zpívá, tančí, gestikuluje, ale také hraje na jazykové stereotypy a vzpomíná na (ne)ideální časy společného státu. Scéna je živá, pulzující, kostýmy zářivé a světelný design téměř psychedelický. Místy se však nostalgie mění ve sladkobolné retro. Molnárův scénář – ač místy trefně glosuje stereotypy mezi Čehúny a Čoboly, západniary a východniary – zůstává podle všeho spíš u povrchní anekdoty než hlubší výpovědi. Hej Jožo, řekni „řeřicha“! A co ten váš „drevokocúr“? Vysledek tedy pobaví, neurazí, ale aktuální vnímání naší česko-slovenské vzájemnosti zásadně neposune. Krátká scénka s trojicí slovenských političek (Čaputová, Radičová, Vášáryová) na horizontu pódia působí spíš jako decentní gesto než skutečné zastavení nad stavem věcí.

To zvlášť zamrzí v kontextu letošní sezony ONI, v níž se Provázek intenzivně věnoval citlivým společenským otázkám: migrace, identita, svoboda, sexualita… Držím ti miesto se oproti tomu jeví jako hudebně brilantní, ale myšlenkově opatrný výlet do minulosti. V Brně tedy tuzemském městě s nejpočetnější (studentskou) slovenskou komunitou, by se přitom nabízela ideální příležitost otevřít palčivější otázky současných česko-slovenských vztahů.

Na druhou stranu – herecký a hudební soubor doslova rozvařil sál. Matulová, Marečková, Dvořáková, Pechová, ale i Buš, Benda a Teleky předvedli hudební i pohybovou suverenitu, která by obstála nejen na historické Bratislavské lýře. Kapela BOSK do puntíku zvládla aranže i přesahy mezi písní a hereckou akcí. Některé písně se povedlo zhudebnit v novém, překvapivě dynamickém hávu. Čemuž přitakávají i spontánní taneční kreace v publiku.

Inscenace Držím ti miesto je srdečnou oslavou slovenské hudebnosti – a připomínkou, že melodie sice spojují, ale někdy nestojí samy o sobě. V době, kdy československé soužití čelí novým výzvám, by se možná hodilo do této barevné mozaiky přimíchat i víc výraznějších společenských tónů. Ale jak říká jeden z textů slovenského popu: „Nechajme to tak, veď príde čas…“

Držím ti miesto
Režie: Anna Davidová, dramaturgie: Jakub Molnár, výprava: Marek Cpin, hudební nastudování: Jakub Urbánek, pohybová spolupráce: Linda Caridad Fernandez Saez
Husa na provázku Brno, premiéra 6. června 2025