Kdo se nesměje, umírá
Radim Kopáč
Jaroslav Hašek měl předloni dvě velká výročí: sto let od smrti (3. ledna 1923) a sto čtyřicet let od narození (30. dubna 1883). Nakladatelství Malvern připomnělo jeho génia před pár týdny – knihou studií, které Haškovi během posledních čtyř dekád věnovala Sylvie Richterová (1945), česko-italská bohemistka, esejistka, ale taky praktikující básnířka a prozaička, držitelka mimo jiné Ceny Toma Stopparda. Soubor osmi textů vyšel pod názvem Humor jako zvláštní rozměr vědomí. Eseje o Jaroslavu Haškovi.
Slepec a dadaista Richterová cení od prvních slov Haška vysoko, bere ho jako figuru mimo čas i prostor, jako tvůrce, který nastavil svému i našemu světu krutě přesné zrcadlo, který pojmenoval hnus a nehoráznosti světové války, ozřejmil drtivou dostředivost byrokratického fungování státního aparátu pozdního Rakouska-Uherska – a rozpracoval málem do univerzálního konceptu takovou zdánlivou drobnost, s níž se člověk potkává denně málem na každém kroku, jako je lidská blbost...
Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné.
Chci předplatné
10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty
Dárkové balení