MAČ je v pohybu!

Celý červenec běží v Brně MAČ. Měsíc autorského čtení (autorskecteni.cz), letos pošestadvacáté. A nejenom v Brně, akce pokračuje v Ostravě, Trenčíně (lomeno Prešově), Bratislavě. A na závěr 23. - 26. 7. repete v ukrajinském Lvově – aby se nezapomnělo.

Letošní ročník má za téma „exil“. Na pódiu v divadle Husa na provázku se vystřídá celkem jedenatřicet exulantů a exulantek s původním domicilem po celém světě, například: Afghánistán, Angola, Bangladéš, Barma, Čína, Komorské ostrovy, Mauretánie, Palestina, Pobřeží slonoviny, Togo, Turecko, Ujgursko, Uzbekistán. Nový domov našli v Evropě. Takže s dopravou a vůbec logistikou celé akce to není letos tak komplikované, jako bylo například loni, kdy v Česku hostoval Tchaj-wan.

Exil znamená vyhnanství – ale taky obrodný, tvůrčí pohyb; ztrácení, ale i nalézání, možnosti proti nemožnostem, příchod proti odchodu. Na letošním MAČi nejde jenom o literaturu, kulturu, jde rovnou o člověka, o společnost, o současný svět. Většina autorů je v českém prostředí neznámá, jejich texty nejsou zatím v překladu. Takže nejen čtení, ale hlavně diskuse, otvírání témat, nových cest.

Vedle zahraniční linky pak běží paralelně linka česká, respektive československá. Pro jistotu. Jakkoli MAČ nemá o diváctvo nouzi. Sál je většinou plný po střechu, sto dvacet, možná sto padesát lidí není výjimkou. A chodí se nejenom na klasiku nebo čerstvé laureáty nejrůznějších cen. MAČ jde po kvalitě, ať je navenek známá, mediálně propíraná, anebo ne. Festival je dobře viditelný orientační bod, záruka.

Záruka dávno přeshraničního formátu. Měsíc autorského čtení je jednou z nejdůležitějších kulturních akcí ve Střední Evropě. Takže k letošní horizontále, všem těm exulantům postahovaným z celého světa, patří neméně silná vertikála – středoevropanství. Mimochodem jedenáctého července to byly dva roky, co umřel Milan Kundera. Právě on začal před víc než čtyřiceti lety vracet myšlenku Střední Evropy do oběhu.

K letošnímu ročníku vydali organizátoři z agentury Větrné mlýny časopis. Jmenuje se MAČ 000. A podtitul má ambiciózní: „Česko-slovenský časopis světové literatury.“ Studie, rozhovory, básně, próza, autorské profily. Sto osm stránek. Na obálce dvě švankmajerovské loutky. V rukou a nohou mají ostré kůly. Anebo jsou to dobře ořezané tužky. Čili – slovo má sílu, může být ostré, pádné. Může ukotvit i zranit. Může obsáhnout beznaděj i naději.

Editorial MAČe 000 pracuje spíš s tou nadějí. Mluví o novinkách a pozoruhodnostech. Mluví nadšeně, s elánem, aktivně. Trochu tak vyvažuje editorial letního čísla Dějin a současnosti, časopisu s tradicí od roku 1959, kde jsou to samé chmury: šéfredaktorka po čtvrtstoletí odchází, časopis je před zánikem. Časopis MAČ má v plánu fungovat dál jako čtvrtletník. Něco odchází, něco přichází. Všecko je v pohybu.